Vojenská akademie ve Vyškově

V pátek 8. srpna 2014 se uskutečnilo u Velitelství výcviku – Vojenské akademie (VeV-VA) ve Vyškově vyřazení úspěšných absolventů kurzu základní přípravy pro příslušníky Aktivní zálohy. 
Vážnost tohoto slavnostní aktu, za účasti zástupce velitele pro výcvik VeV-VA plukovníka gšt. Josefa Medala, umocnilo složení vojenské přísahy. „Tak přísaháme!“  Rozeznělo se sálem Společenského  klubu kasáren Dědice těsně po 10.00 hodině v podání jeho sedmnácti čerstvých absolventů, tedy nových příslušníků Aktivní zálohy jako součásti zálohy Ozbrojených sil ČR, a to před zraky jejich nejbližších.

Po předání certifikátů o absolvování kurzu plukovník Medal zdůraznil specifikum toho, že příslušníci Aktivní zálohy se na rozdíl od vojáků profesionálů vojenskému výcviku věnují několik týdnů v roce a ve zbytku času se věnují svému civilnímu povolání. Kombinují tedy dvě kariéry: vojenskou a civilní. K absolventům ale dodal: „Kurzy základní přípravy nejsou rozdílné, takže ten váš, byť je šestitýdenní, je stejně tak psychicky i fyzicky náročný, jako ten tříměsíční pro nové rekruty – profesionály AČR“, přičemž zdůraznil, že oba také stejným přístupem selektují lidi, skutečně schopné pro službu v armádě. A o tom, že to nebyla jen prázdná slova, a že i tento výcvik je skutečně náročný, svědčí fakt, že všechny jeho kritéria splnilo jen 17 z celkem 38, kteří stáli na jeho počátku. 
     Mezi ty, kteří to dotáhli až do úspěšného konce, patří i vojín Michael Pavelka, který měl od dětství o svém povolání naprosto jasno. Chce se stát profesionálním vojákem, ale jak zjistil dostat se k armádě není zas až tak jednoduché a rychlé. “Již delší dobu mám podanou přihlášku ke vstupu do armády, ale nechci jen nečinně čekat, tak jsem to zatím zkusil touto cestou, stát se příslušníkem Aktivní zálohy“, vysvětluje svou motivaci. A to se mu povedlo i přes počáteční šok z armádního tvrdého režimu, s kterým se prostě musí každý civilista vyrovnat. „Je to něco nového, ale já jsem si zvykl,“ říká Pavelka a později prozrazuje, že jeho životní sen by se mohl stát již velmi brzy také úplnou skutečností, přičemž si klade vysoký cíl. Rád by zamířil ke 4. brigádě rychlého nasazení. Se svou myšlenkou však nezůstává osamocený, na slavnostní vyřazení jej přijela podpořit početná rodina, a jak se později dozvídáme od hrdého tatínka, někteří neváhali přijet dokonce až z Francie.“ Jsme na něho dnes všichni velmi pyšní, od malička o ničem jiném nemluví a za svým snem si neoblomně stojí. Sám si našel zatím tuto možnost, tento kurz a skutečně mu podřídil veškerý, i ten svůj volný víkendový čas, aby uspěl. Svou ctižádostivostí tak udělal jeden z důležitých kroků, a my pevně věříme, že brzy budou následovat další,“ řekl tatínek Michaela Pavelky.                    
      Jinou motivaci měl například vojín Filip Stodůlka, který jej úspěšně absolvoval jako student Vysoké pedagogické školy, budoucí učitel Střední školy se specializací geografie a historie.“ Chtěl jsem dělat něco navíc a nejvíce mě lákalo naučit se ovládat zbraně“, říká vojín Stodůlka, jehož na myšlenku zkusit to jako Aktivní záloha přivedl jeho kamarád, který je již také jejím členem.          
Instruktoři kurzu základní přípravy všem těmto novým členům předávají takové vojenské zkušenosti, které je připraví tomu základnímu vojenskému umu, tedy v případě potřeby, „přežít na bojišti.“

Text: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA
Foto: Hana Jurčová