Posádkové město Vyškov, sídlo VeV-VA
Jihomoravské město Vyškov s 23 000 obyvateli leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané, asi 30 km severovýchodně od Brna. Představuje kulturní, společenské a hospodářské centrum regionu.
První písemná zmínka o Vyškově je doložena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Biskup Bruno ze Schauenburka charakterizoval Vyškov roku 1267 jako „oppidum forense“, tedy jako osadu městského typu s trhem. Vývoj osady v jedno z předních měst olomouckého biskupství završilo 14. století. Jinak výhodná poloha města zvyšovala ve válečných dobách nebezpečí jeho napadení. V husitských válkách byl Vyškov, který zachoval věrnost biskupovi, dobyt a zpustošen husity. O obnovu města se zasloužil ve druhé polovině 15. století olomoucký biskup Tas z Černé Hory, člen urozeného rodu Boskoviců, který nechal současně znovu sepsat a rozšířit zničená městská privilegia. Klidnější období 16. a počátku 17. století se projevilo v hospodářském rozkvětu města, v jehož čele tehdy stál purkmistr a čtyři radní. Z řemesel se rozšířilo hlavně soukenictví a hrnčířství, z cechů byl nejstarší řeznický. V 17. století Vyškov těžce postihla třicetiletá válka. Město bylo dvakrát obsazeno Švédy a při jejich druhém vpádu v roce 1643 zcela vypleněno. Největšího rozkvětu dosáhl Vyškov koncem 17. století za panství biskupa Karla z Lichtenštejna. Tuto slavnou éru ukončil velký požár města v roce 1753.
Ve Vyškově je dochována řada historických památek. Zbytky kamenného městského opevnění pocházejí z 15. století. Zámek byl přestavěn z gotického hradu a do současné podoby přebudován ve druhé polovině 17. století za biskupa Karla z Lichtenštejna podle projektu architekta Giovanniho Pietra Tencally. V zámku bývala obrazárna, v divadelním sále se hrávaly italské opery. V roce 1774 se v zámku zřídila vojenská nemocnice a tehdy zmizela štuková i fresková výzdoba. V současnosti se v zámku nachází Muzeum Vyškovska, které nabízí k prohlídce osm stálých expozic a aktuální výstavy.
Muzeum soustřeďuje sbírky historické, přírodovědné, archeologické, národopisné a sbírku výtvarného umění. Známá je i rozsáhlá kolekce vyškovské lidové keramiky. Zámecká zahrada existovala ve Vyškově již v 15. století. Po švédském vpádu ji obnovil biskup Karel z Lichtenštejna. K zámku přiléhá městský pivovar založený v roce 1680. Dominantou typického trojúhelníkového náměstí je renesanční radnice, postavená v roce 1569. Morový sloup je dílem sochaře Christiana Pröbstla z roku 1719. Další významnou památkou na náměstí je barokní kašna s motivem Ganymeda na orlu. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1464 až 1466, kaple sv. Otýlie pochází z roku 1692. Autorem freskové výzdoby s legendou o sv. Otýlii je augsburský malíř Johanes Drenttwet, štukami kapli vyzdobil Baldassare Fontana. Při požáru Vyškova v roce 1753 byl kostel poškozen a následně roku 1773 barokně upraven.
Vojenská posádka vznikla ve Vyškově v roce 1936, kdy se do města přestěhoval pluk útočné vozby 2. V roce 1937 sem bylo přemístěno Učiliště útočné vozby z Milovic. Po druhé světové válce postupně zahajuje činnost Tankové učiliště, na které navazuje Vojenské učiliště, Vyšší vojenské učiliště, velitelsko organizátorská fakulta, která končí svou činnost v roce 1972, kdy ve Vyškově vzniká Vysoká vojenská škola pozemního vojska. Ta ukončila činnost v roce 2004 sloučením do Univerzity obrany, jež má sídlo v Brně.
V současné době je vyškovská posádka považována za jednu z nejvýznamnějších posádek AČR. Postupem let se stala nejvýznamnějším centrem přípravy vojenských profesionálů.
Zdroj: Turistické informační centrum Vyškov
- 14484x přečteno