Vojenská akademie ve Vyškově

Dne 11. listopadu se v areálu kasáren Dědice ve Vyškově uskutečnilo slavnostní shromáždění příslušníků posádky u příležitosti oslav Dne válečných veteránů.

Váleční veteráni

Velitel Velitelství výcviku-vojenské akademie a velitel posádky Vyškov plukovník generálního štábu Ján Kožiak přivítal starostu města Vyškova pana Petra Hájka, pány místostarosty Romana Celého a Karla Jurku, předsedu Jihomoravské jednoty Československé obce legionářské a předsedu Krajské Asociace válečných veteránů České republiky pana Karla Černocha, zástupce společenských organizací a sdružení, velitele posádkových subjektů a zařízení a v neposlední řadě i účastníky válečných konfliktů a riskantních operací – novodobé válečné veterány.

Součástí slavnostního aktu bylo přečtení rozkazu ministra obrany a položení kytic k Památníku obětem válek, kterého se ujal velitel Kožiak a za veterány Karel Černoch.

„Mnoho lidí se i dnes stále ptá, jak vůbec vznikl nápad oslavovat válečné veterány a proč se tento svátek slaví právě 11. listopadu a také koho lze vlastně považovat za válečného veterána“, řekl Karel Černoch: „Tak předně, 11. listopadu 1918 v 11.00 hodin ve štábním vagóně vrchního velitele dohodových vojsk francouzského maršála Foche v Compiegne na řece Marně podepsalo Německo příměří v první světové válce. Proto se tento den stal Dnem veteránů. Francie iniciovala tento den jako Den padlých nebo Den příměří již v roce 1919. Jako vzpomínku si lidé toho dne dávají do klopy papírový květ máku.“

Podle Černocha se tento den jako den válečných veteránů slaví nejen v Evropě, ale i v USA a Kanadě. Oslavuje se tak nejen konec 1. světové války, ale i jako pocta vojákům z druhé světové války, jakožto i všech dalších konfliktů: „V České republice se 11. listopad jako Den veteránů poprvé připomínal v roce 2001. Hlavní pietní akt se tehdy uskutečnil v Národním památníku v Praze na Vítkově a stejně tak v celé České republice si občané a vojáci připomněli české oběti válečných konfliktů. Například ve Velké Británii se přesně v jedenáct hodin na dvě minuty zastaví život. Tento zvyk trvá již od roku 1919 jako symbol uctění památky padlých v den podpisu příměří na konci první světové války. K tradici dvouminutového ticha se v roce 1921 přidal symbol rudého vlčího máku a podnět dala právě založená Britská legie, jež pomáhá všem bývalým vojákům, kteří se zúčastnili válečných konfliktů.  USA se 11. listopad zpočátku slavil jako Den příměří, který se v roce 1926 stal svátkem. Od 1. června 1954 byl svátek přejmenován na Den veteránů jako pocta všem veteránům. V USA se někdy také označuje jako Remembrance day.V ČR je den válečných veteránů zařazen jako významný den.“

Kaplan VeV-VA Josef Konečný, který před nastoupenými veterány pronesl přímluvu za padlé k tomuto svátku doplňuje: „Tento den by měl být příležitostí připomenout si všechny, kteří ve válečných konfliktech ve všech částech světa obětovali své životy v bojích na obranu principů svobody a nezávislosti. Může posloužit jako chvíle pro připomenutí osudů  mrtvých i živých veteránů. Může posloužit i jako připomenutí, že jsou veteráni nejen z 1. či 2. světové války, ale i z mnoha novodobých konfliktů a jistě například nezaškodí připomenout si zde některá z hesel pod kterým se Den veteránů slaví v USA – svoboda není nakupování, nebo svoboda není zadarmo.“

Podle zákona 170/2002 je válečným veteránem občan České republiky, který nepřetržitě alespoň po dobu třiceti kalendářních dnů jako příslušník armády konal službu v místě ozbrojeného konfliktu nebo konal službu v mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. Případně pokud konflikt nebo mírová operace trvá kratší dobu než 30 dnů, má se za to, že je podmínka časového trvání služby splněna. Tato podmínka je rovněž splněna, utrpěl-li příslušník armády v místě nasazení při výkonu služby v přímé souvislosti s ním újmu na zdraví nebo vykonal mimořádně záslužný čin.

Text: kapitán Pavel Kočvara, tiskový a informační důstojník VeV-VA
Foto: Olga Karaffová