Pomáhali lidem překonat řadu pohrom. Teď jim ukázali zase své poslání
Tento víkend patřil ve Vyškově akci s názvem HASPARTY, jejíž cílem bylo poděkovat hasičům, záchranářům, složkám integrovaného záchranného systému a armádě za nasazení v boji s covidem, za rychlou pomoc při tornádu na jižní Moravě a dalších živlů, které prošly naší republikou.
Mezinárodní setkání hasičů, záchranářů, policie, armády a jejich příznivců se na vyškovském letišti začalo připravovat již ve čtvrtek, kdy se zapojili už i vojáci. Výstavbou vojenských stanů a o den později i tribuny přispěli příslušníci Praporu zabezpečení Velitelství výcviku-Vojenské akademie Vyškov.
Ti pak v sobotu, v hlavní programový den, přivezli na ukázku starší typ vojenského hasičského vozidla i současnou vojenskou techniku, kterou ve vyškovské posádce využívají při výcviku ozbrojených sil. Přijeli prezentovat nejen obrněná vozidla Pandur, Iveco, Dingo, ale i vyprošťovací vozidlo na podvozku Tatra T 815-7 V, 152 mm samohybnou kanónovou houfnici Dana, vozidlo Toyota Hillux, Sanitu Mercedes – Benz Unimog, ale i svoji práci.
Armádní řidiči. Kolem krku v tento den zavěšené kartičky VIP, protože patřil i jim. Ano, většina z nich totiž v posledních dvou letech plnila navíc zcela nové a mimořádně náročné úkoly. Byli mezi těmi, kteří neúnavně a opakovaně pomáhali zdravotníkům v nemocnicích i jiných zařízeních při boji s covidem, Policií ČR v rámci smíšených hlídek při kontrolách dodržování mimořádných opatření nouzového stavu, ale i lidem z postižených oblastí tornádem…
Četaři Jiří Muzikář a Kamil Hála, rotní Ladislav Dočekal a Jaroslav Mandák, u svých vozidel profesionálně odpovídali na velké množství dotazů vztahujících se k technice budící u návštěvníků všech generací velký zájem, respekt a obdiv, přičemž to není tak dávno, kdy se místo svého poslání v maskáčích dostali do zcela nových rolí jako sanitáři či policejní pomocníci. Rotného Petra Zubika zase mohli lidé spatřit s úplně jinou těžkou technikou a v jiných místech Moravy při odstraňování pohromy po tornádu.
Další jejich kolegové u zdravotnické vozidla AČR předváděli i nosítka. Četař Aleš Faltýnek a desátník Marek Linhart jsou totiž kromě jeho řidičů navíc zdravotničtí specialisté, tzv. sběrači raněných. A také oni zavzpomínali na své zkušenosti, když v nemocnicích doslova bojovali o každý lidský život. „Protože mám zdravotnickou kvalifikaci, byl jsem nasazen do nemocnic hned několikrát,“ vysvětluje starší z nich, četař Faltýnek, který se tak stal velmi ceněnou posilou pro zdravotníky při péči o pacienty s covidem například v brněnských nemocnicích U sv. Anny či v Bohunicích, kde působil v náročných směnách i přes vánoční svátky. Byl i mezi těmi, kteří za svou práci později převzali na pražském Vítkově ocenění našeho premiéra. „Já jsem byl nasazen hned na začátku pandemie do Mariánských Lázní, kde jsem pomáhal při péči o pacienty v léčebně dlouhodobě nemocných a později pak ještě v nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně a stejně jako můj kolega i v Brně,“ vzpomíná desátník Linhart na své „mise“ a přibližuje, že to byla těžká práce, jak po fyzické, tak psychické stránce. „V ochranných neprodyšných oblecích, na nohách i desítky dlouhých směn po sobě, únava a všudypřítomné vyčerpání zdravotníků, riziko vlastní nákazy, mrtví, na tuto novou situaci jsme si museli rychle zvyknout, poprat se s tím, včetně následné doby trávené o samotě v karanténě,“ popisuje své nové životní zkušenosti desátník Linhart a dodává, že rovněž sloužil v Boskovicích a Letovicích s policisty. „Tam to bylo neméně náročně, dostávali jsme se totiž i do nepříjemných situací při jednání s některými lidmi, takže to chtělo hodně trpělivosti a umu zase z jiného soudku,“ a v závěru dodává, že má na svém kontě i zkušenost s dopadením řidičem pod vlivem alkoholu.
Ti všichni si mohli díky pořadatelům této děkovné akce zažít společně s návštěvníky celodenní nabitý program statických i dynamických ukázek dalších typů historické i současné hasičské, nebo policejní techniky, který doprovázely i ukázky činnosti integrovaného záchranného systému, prezentace nejrůznějších souvisejících firem, ale i soutěže a další atrakce pro děti i dospělé, včetně bohatého občerstvení.
Za nás jednoznačně akce, mající a splňující svůj smysl, navíc se organizátorům svým rozsahem natolik povedla, že se rozhodně zařadila mezi takové, na které budou lidé ještě dlouho v dobrém vzpomínat. A co je důležité, podporu, úctu, či respekt k těmto povoláním přišly vyjádřit nekončící zástupy všech generací…
Text a foto: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA