Den boje za svobodu a demokracii si připomenuli Vyškovští nástupem

V pátek 16. listopadu se uskutečnil u Velitelství výcviku-Vojenské akademie nástup jeho příslušníků k příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii.

17. listopad, po světě známý jako Mezinárodní den studenstva, se v Česku vztahuje ke dvěma historickým milníkům, jež od sebe dělí půl století: uzavření českých vysokých škol v roce 1939 a začátek sametové revoluce v roce 1989. Od roku 2000 se obě události v České republice uctívají státním svátkem jako Den boje za svobodu a demokracii.

Události, které jsou spojené s tímto státním svátkem České republiky, zmínil v úvodu nástupu zástupce velitele VeV-VA plukovník gšt. Petr Svoboda, který se ve svém projevu zaměřil na připomenutí těch historicky starších, které již tolik nemáme v živé paměti, a to na rok 1939. „Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava dne 15. března 1939 dávali občané bývalého Československa jasně najevo svou nespokojenost. Ačkoli do organizovaného ilegálního odbojového hnutí se zapojilo jen 15 % národa, především z důvodu hrozby přísných trestů za jakékoli otevřené nepřátelství vůči Třetí říši, svůj nesouhlas vyjadřovala v mírnějších formách většina Čechů a Moravanů. Tento nesouhlas lze označit jako celonárodní odpor. Zpočátku docházelo k projevování odmítavých reakcí spontánně. Časem mírné projevy sílily a postupně přerůstaly ve výraznější a otevřené protiokupační akce. Vrcholnou celonárodní akcí byly demonstrativní oslavy výročí vzniku samostatného Československa, tedy 28. října. Ačkoli podle nařízení Německa již nesměl být v Protektorátu státním svátkem, Češi se svátečně oblékli a v několika podnicích se nepracovalo. Proti demonstracím probíhajícím na Václavském náměstí a v pražských ulicích, kterých se účastnili převážně studenti, zasáhla okupační moc. Kromě pořádkové policie se na potlačení podílely i jednotky SS. Během tohoto střetu byl nacisty zastřelen dělník Václav Sedláček a postřelen Jan Opletal, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na následky zranění 11. listopadu 1939 zemřel. Pohřeb Jana Opletala se konal 15. listopadu 1939 v Praze na Albertově. Po pohřbu následovala další demonstrace, která však přerostla v otevřený protest. Akce se zúčastnily tisíce lidí. Výsledkem bylo schválení plánu „Sonderaktion Prag“. K této „zvláštní akci“ došlo v noci z 16. na 17. listopadu 1939. Hlavním iniciátorem akce a následných opatření byl státní tajemník Úřadu říšského protektora K.H. Frank. Němečtí pořádkoví policisté a členové jednotek SS vtrhli na vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami. Zatčení studenti byli převezeni do ruzyňských kasáren a Kounicových kolejí. Tam bylo popraveno 9 hlavních představitelů studentských organizací. Více než 1 200 dalších studentů bylo transportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Dne 17. listopadu 1939 bylo také uzavřeno všech 10 tehdy existujících českých vysokých škol. Akce 17. listopad 1939 byla považována za promyšlený zásah proti české inteligenci a kultuře, což vyvolalo pobouření světového formátu. Dne 17. listopadu 1941, dva roky od události, byl v Londýně vyhlášen Mezinárodní den studenstva, který, jak již bylo řečeno v úvodu, slaví naše republika jako Den boje za svobodu a demokracii.“

Součástí nástupu bylo také ocenění příslušníků VeV-VA rezortními vyznamenáními a dále Pamětními odznaky, mincemi, Děkovnými a Pochvalnými listy velitele VeV-VA. Příslušníci, kteří se podíleli na Slavnostní vojenské přehlídce, převzali Pamětní listy náčelníka Generálního štábu. Poděkování se dostalo také všem těm, kteří se podíleli na akcích v rámci AČR, kde profesionálně prezentovali Vojenskou akademii.

Text: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA

Foto: Vladimír Bezděk, CKIT VeV-VA