Zkoušky k získání třídnosti „řidič III. třídy“ a „řidič II. třídy“
Stejně jako v loňském roce proběhly u Velitelství výcviku – Vojenské akademie v prvním červnovém týdnu, přesněji od 7. června do 8. června 2016, zkoušky k získání řidičských třídností.
„Ke zkouškám se přihlásilo celkem 23 žadatelů z řad Velitelství výcviku – Vojenské akademie a přímo podřízených útvarů a zařízení, ale dva ze zájemců jsme ke zkouškám bohužel nemohli připustit, neboť nesplňovali stanovené vstupní požadavky,“ vysvětluje náčelník vyškovského Centra dopravní výchovy (CDV) podplukovník Radoslav Mareček, pověřený přípravou a řízením těchto zkoušek a dále upřesňuje: „O získání třídnosti „řidič III. třídy tak usilovalo 12 adeptů a dalších 9 pak o třídnost vyšší, tedy „řidič II. třídy“, přičemž museli prokázat své vědomosti, znalosti a dovednosti jak v písemné testové podobě, tak i v té praktické.
Přezkušovaní i několikačlenná komise pod vedením vrchního praporčíka VeV – VA štábního praporčíka Petera Arvaye se sešli v úterý ráno na učebně CDV C 310, kde proběhla část testová. Tu zahájil společný test z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy, následovaný dalším společným zkušebním testem na pravidla provozu vozidel ozbrojených sil. „Ten první obsahoval 25 otázek v čase do 30 minut, přičemž ke splnění bylo nutné získat 43 bodů, respektive 45 na II. třídu a ten druhý 20 zkušebních otázek v čase do 15 minut, přičemž pro hodnocení splnil bylo nutné získat 16 bodů, respektive 17 pro II. třídu,“ přibližuje testování a jejich rozdíly pro jednotlivé třídnosti podplukovník Mareček. Tuto část uzavřelo vyhodnocení obou testů a zveřejnění žadatelů, postupujících k praktickému přezkoušení. O tom, že testy nejsou jednoduché, svědčí 1 nevyhovující a další 4, kteří dosáhli pouze minimální bodové hranice pro splnění této části.
Praktická část přezkoušení se poté odehrávala v hale těžké techniky, kam se postupující žadatelé s komisí přesunuli na tu náročnější, téměř dvoudenní část zkoušek, a to z konstrukce, údržby a ovládání vozidla. „Třídnosti je možno získat v souladu s Pub-10-10-02 – Udělování třídností v AČR – a pro letošní rok si žadatelé mohli vybrat z následujících typů techniky: Tatra-815, Tatra-810, UAZ 469, Land Rover Defender, BVP-2, lehké obrněné vozidlo Iveco, kolové bojové vozidlo Pandur II., 152mm Samohybná kanonová houfnice vz. 77, obrněné vozidlo Dingo 2 CZ a obrněný transportér BRDM,“ vysvětluje podplukovník Mareček a dodává: „U třídnosti „řidič III. třídy“, si žadatel vybere jeden typ z těchto vozidel a vylosuje si vždy po jedné otázce z konstrukce vozidel a jedné otázce z údržby a ovládání vozidla. U žadatele na vyšší třídnost, tedy „řidič II. třídy“, jsou samozřejmě nároky již vyšší. Je to výběr dvou typů vozidel a vylosování si dvou otázek z konstrukce a dvou otázek z údržby a ovládání, přesněji z každého typu vozidla vždy jedna a jedna otázka. Okruhy otázek pro přípravu žadatelů jsou k dispozici na intranetu VeV – VA. Testy z pravidel provozu na pozemních komunikacích jsou standardní testy, které jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva dopravy a slouží pro přezkušování žadatelů k získání civilního řidičského oprávnění.“
Ti, co zkouškami úspěšně prošli, převzali nejen osvědčení, ale i odznak příslušné třídnosti při závěrečném vyhlášení výsledků zkoušek, symbolicky před technikou, a to v prostorách před památníkem T-34, z rukou náčelníka štábu VeV – VA plukovníka Jaroslava Medka.
„V oblasti přípravy řidičů věnujeme získávání třídností velkou pozornost. Snažíme se podporovat přirozenou soutěživost vojáků a umožnit řidičům prokázat stupeň profesní kvality ve své odbornosti. CDV organizuje přezkoušení žadatelů o získání řidičské třídnosti již třetím rokem a letos v listopadu připravujeme také přezkoušení pro žadatele o získání I. třídy a Mistra,“ vysvětluje podplukovník Mareček. A jeho názor na zkoušky z pohledu náčelníka Centra dopravní výchovy? „Velmi pozitivně hodnotím zejména praktické dovednosti všech přihlášených žadatelů, které byly opravdu na excelentní úrovni. Nutno však dodat, že teoretické znalosti, byly u některých žadatelů na samé minimální hranici získání třídnosti. Velké poděkování patří zkušební komisi, která dohlížela nad regulérností celého přezkoušení a žadatelům o získání řidičských třídností nic neodpustila. Jmenovitě děkuji kapitánu Jaroslavu Omelkovi, který zabezpečoval organizační stránku přezkoušení a připravoval zkušební testy.“
Text: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV – VA
Foto: Hana Jurčová, CKIT VeV – VA
