Tři stovky nováčků zahájily ve Vyškově základní výcvik

„Já sem zabloudil cestou na vysokou školu!“ zní replika ve filmu, který v kinosále ve vstupním objektu Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově sledují téměř tři stovky mladých lidí. Pro žádného z nich však uvedená věta neplatí. V první srpnový pracovní den sem totiž přišli záměrně, aby zahájili svou vojenskou kariéru právě prostřednictvím Univerzity obrany, jediné vojenské vysoké školy v ČR.

Sál o kapacitě čtyř set míst je z velké části zaplněn. Většina z přítomných sem dorazila jen „nalehko“, s sebou mají pouze složku s požadovanými dokumenty, protože se ve Vyškově ubytovali již předchozí den. Další přijíždějí před sedmou hodinou se zavazadly v doprovodu rodičů a známých, nebo sami. Mezi nimi i Karolína Lavrinčíková, nastávající studentka Fakulty vojenského leadershipu UO. „Chtěla jsem pokračovat něčím, co mě bude bavit, a taky bych ráda změnila styl studia,“ říká dosavadní gymnazistka z Cítova u Přerova.

Krátce po čtvrt na osm přerušuje děj filmu s vojenskou tematikou instruktor, který vyvolává podle abecedy tři desítky prvních studentů. Díky svému jménu je mezi nimi i Pavel Bartoš z Blanska, který vysvětluje své rozhodnutí stát se vojákem takto: „Od malička mě k tomu něco táhlo, v armádě je řád, který se musí dodržovat. A já myslím, že mi to dá hodně i do soukromého života.“

Rutinu administrativních úkonů spojených s nástupem na dvouměsíční základní výcvik přerušuje mladík se sádrou na pravé ruce. „Mám to týden a ještě aspoň tři to budu nosit,“ odpovídá na dotaz, v jaké fázi léčení se nachází. Následně se mu dostává poučení, že by toto omezení mohlo ohrozit jeho schopnost dostát všem povinnostem při fázových testech fyzické zdatnosti. K základnímu výcviku však mladík nastupuje. Stejně jako desítky jeho kolegů, kteří však musejí podstoupit radikální zkrácení vlasové pokrývky hlavy. „Dobrý, ale nevím, jak budou doma nadšení,“ hodnotí svůj nový vzhled mladík, který s třímilimetrovým strništěm jako první opouští kadeřnické křeslo.

Další zastávkou novopečených vojáků je výstrojní sklad. Jejich „jezevci“ se postupně plní až k prasknutí vším potřebným, co budou v následujících měsících potřebovat. „Tohle je na zuby?“ ptá se jeden ze studentů a v ruce drží nejmenší ze čtyř vyfasovaných kartáčů. „Ano, a tady je k tomu pasta,“ přistupuje jedna z pracovnic výdejny na humornou konverzaci a ukazuje na plechovku s krémem na boty. Napůl ve vojenském opouští sklad mezi jinými i Vojtěch Blasko, absolvent ekonomky v Chocni. „Chtěl jsem zkusit něco jiného, něco zažít, zatím to byla samá čísla,“ vypočítává spolu s finančním zabezpečením důvody, které jej přivedly na Univerzitu obrany.

Je krátce před půl dvanáctou a proud nových studentů z kinosálu končí. Vojenská kariéra pro 154 nových studentů Fakulty vojenského leadershipu, 95 studentů Fakulty vojenských technologií a 34 nováčků na Fakultě vojenského zdravotnictví naopak začíná. Pokud uspějí v základním výcviku, budou na Univerzitě obrany v novém akademickém roce studovat v magisterských oborech Řízení a použití ozbrojených sil, Vojenské technologie, Vojenské všeobecné lékařství, Vojenské zubní lékařství, Vojenská farmacie a v bakalářském oboru Zdravotnický záchranář.

Text a foto: Viktor Sliva