Centrum dopravní výchovy má další třídní specialisty

Začátek června je u Centra dopravní výchovy (CDV) ve znamení konání zkoušek žadatelů o udělení třídní specializace „řidič 2. třídy“ a „řidič 3. třídy“.

Ty letošní se konaly ve dnech 6. a 7. června a celkově se na ně přihlásilo 18 příslušníků Centra dopravní výchovy. Letošní rok byl mimo jiné významný v tom, že se zkoušky organizovaly podle aktualizované publikace Pub-10-10-02, která vstoupila v platnost na začátku letošního roku. Nová úprava rozšířila a zpřesnila vstupní požadavky na žadatele a oproti minulým létům přidala trojkařům a dvojkařům jednu praktickou zkoušku navíc.

Na zkoušku se tedy přihlásili řidiči profesionálové, kteří splňují požadovaná kritéria. Z těch nejzásadnějších lze uvést požadavek na patřičná civilní a vojenská řidičská oprávnění, zaškolení na přezkušované typy vozidel, zisku nejméně 64 bodů při posledním služebním hodnocení a prokázání nulového bodového stavu na svém „řidičském kontu“. Nezbytným požadavkem je také splnění veškeré předepsané tematiky zdokonalovacího výcviku řidičů a předepsaných kontrolních cvičení s hodnocením nejhůře „dobře“ v průběhu dvanácti měsíců před dnem zkoušky. Žadatel o druhý stupeň musí být držitel třídnosti „řidič 3. třídy“.

Po důkladném prověření splnění všech podmínek byli žadatelé pozváni k vykonání samotné zkoušky. Ta byla zahájena na učebně přezkoušením znalostí z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy a prověřením všeobecných a  specifických teoretických znalostí v oblasti přípravy řidičů. Přezkušovalo se testem s nabídkou tří možných odpovědí, z nichž je jen jedna správná. Pro postup k dalším částem přezkoušení bylo nutné z testu předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy získat 46 (pro druhou třídu), respektive 43 bodů (pro třetí třídu) z celkových 50 a u druhého testu 17 bodů (pro druhou třídu), respektive 16 bodů (pro třetí třídu) z celkových 20 možných. V tomto okamžiku se ukázalo, že ne všichni měli „svůj den“ a na požadované hodnocení nedosáhli. Svůj řidičský průkaz sice obhájili, nicméně na postup k praktické zkoušce to nestačilo.

Zkouška dále pokračovala na hale těžké techniky, kde si 14 pokračujících žadatelů postupně „tahalo“ otázky na konstrukční provedení a otázky na údržbu a ovládání vozidla. Témata k odpovědím se z rukou odborné zkušební komise volili losem v páru na typ vozidla, ke kterému se žadatelé přihlásili ke zkoušce. Dvojkaři byli přezkušování ze dvou typů. Celkově tak každý uchazeč o druhý stupeň třídnosti musel prokázat vědomosti a praktické dovednosti ve čtyřech samostatných odpovědích, které se odehrávaly u přistavené techniky. Novinkou letošního roku bylo praktické přezkoušení z dovednosti poskytnout první pomoc při zraněným při dopravní nehodě. U této zkoušky bylo nutné prokázat znalosti a dovednosti v zabezpečení osobní bezpečnosti účastníků a svědků dopravní nehody a aplikace zásad poskytnutí laické první pomoci raněným u dopravní nehody. Přezkoušení nebylo náročné jen pro žadatele, ale i pro některé členy komice, pro které byla tato role premiérová. Tak jak se vyjádřil nadrotmistr Milan Hajtmar, instruktor a řidič 2. třídy: „Nejnáročnější na práci v komisi je zůstat objektivní při hodnocení mého kolegy a pak třeba rozhodnout, že neudělal.“ Je nutné podotknout, že nové úlohy se chopil odpovědně, a že mu jeho kolegové vydatně pomohli svou důkladnou přípravou na zkoušku. V celé této části už pak uspěli všichni. Závěrečná bilance je tedy šest specialistů „řidič 3. třídy“ a osm specialistů „řidič 2. třídy“.

Všichni úspěšní žadatelé si s radostí převzali z rukou předsedy komise štábního praporčíka Petera Arvaye osvědčení o úspěšném složení zkoušky a kovový odznak specialisty druhé, respektive třetí třídy.

Převzetím odznaku to však nekončí. Tito třídní specialisté musí hned začít pracovat na plnění podmínek pro udělení vyššího stupně třídnosti v příštím roce.

Text: kapitán Jaroslav Omelka, CDV VeV – VA 

Foto: Hana Jurčová, CKIT VeV – VA