Aktivní záložáci? Jsou to srdcaři, říká jejich velitel.

Aktivní záložáci? Jsou to srdcaři, říká jejich velitel.

Na Vojenské akademii ve Vyškově začal výcvik nových příslušníků aktivních záloh. Do šestitýdenního kurzu základní přípravy tentokrát nastoupil rekordní počet - bezmála osmdesát lidí.

Vlastenectví. Tento důvod nejčastěji uvádějí lidé, kteří se přihlásili k dobrovolné službě v Aktivní záloze ozbrojených sil České republiky.

Šestitýdenní kurz základní přípravy pro nové příslušníky se koná ve Vyškově čtyřikrát ročně. Do letního běhu, který začal před týdnem, se přihlásil rekordní počet frekventantů - bezmála osmdesát. Je jim od 19 do 37 let, pocházejí z různých koutů Česka, různého vzdělání i profesí. A je mezi nimi i deset žen.

Jednou z nich je i Lenka Koutníková, v civilním životě zaměstnankyně internetového obchodu. „Chtěla jsem být nějak užitečná, kdyby to bylo potřeba. Myslím, že člověk by měl být připraven, jak je vidět ze situace v Evropě,“ vysvětluje, proč se mezi zájemce o aktivní zálohu přihlásila. 

Další vojín v zácviku, Radomír Šír, pracuje jako učitel na střední škole. „Je to směsice úplně všeho, malinko vlastenectví, vyzkoušet si ten vojenský režim a celkově zocelit tělo. A pochopit, jak to tady vlastně všechno chodí,“ vyjmenovává.

Velitel René Pašák si po necelém týdnu záložáky pochvaluje. „Jsou to všichni srdcaři, chtějí pomoci České republice a pracuje se s nimi velmi dobře, protože jsou dobře namotivovaní a chtějí se učit nové věci,“ hodnotí. Po prvním týdnu, který strávili převážně v učebnách jsou někteří účastníci výcviku trochu zklamaní malou fyzickou náročností výcviku. „Možná se to změní v průběhu následujících týdnů. Těším se na praxi, na pochody a život venku,“ konstatuje vojín Štěpán Štrébl. „Většina připomínek je k tomu, že jsme málo tvrdí, že si to představovali náročnější. To je většinou dojem z nějakých válečných filmů. Když je máme učit základy, musíme začít od A, nemůžeme hned skočit doprostřed abecedy,“ usmívá se velitel Pašák.


Zdroj: ČRo Brno, Text a fotografie: Vlasta Gajdošíková

Vydal/a: 
Návštěvník (4. Srpen 2016)