Nový experiment v rámci kariérových kurzů opět posouvá hranice této přípravy     

Do lavic auly Velitelství výcviku‑Vojenské akademie zasedli zcela netradičně příslušníci všech právě probíhajících kariérových kurzů, včetně lektorů a instruktorů. Stříbrní i zlatí. Společně na hodině, a to z předmětu LEADERSHIP.

Ta byla zcela výjimečná i v tom, že posluchači měli příležitost nejen získat velmi cenné názory přímo od lídrů s letitými zkušenostmi v obou sborech, ale i rozvíjet své schopnosti v rámci prezentačních a jazykových dovedností. Za pomyslnou katedrou totiž zasedli dva hosté z Nebraské Národní gardy, a to brigádní generál Robert E. Hargens a vrchní praporčík (CMS) Jeffrey A. Horne, společně s velitelem VeV‑VA brigádním generálem Ladislav Rebilasem a jeho vrchním praporčíkem štábním praporčíkem Radkem Vajdečkou.

Ty na přednášce s panelovou diskuzí, věnované roli důstojníka a praporčíka AČR v rámci vedení lidí, za kariérovou přípravu přivítal major Jiří Luža, přičemž nastínil, že cílem diskuse je najít rozdíly mezi způsoby vedení lidí v americké a české armádě. Ty, jak zdůraznil major Luža, by pak měly být předmětem následných rozborů v dalších hodinách u jednotlivých kariérových kurzů.

Zahraniční hosty poté v krátkosti prezentovali vybraní zástupci stříbrného a zlatého sboru z řad posluchačů a z jejich informací bylo patrné, že jde opravdu o mimořádnou příležitost. Byť tato Národní garda spolupracuje s Armádou České republiky již více než 30 let, poslechnout si charakteristiku leadershipu z pohledu této gardy, umocněnou 37letou vojenskou kariérou amerického generála, spjatou s námořní pěchotou, bitevním vrtulníkem a také mnoha misemi, není běžnou praxí v rámci výuky kariérových kurzů. Ani to, že se o své cenné zkušenosti a rady přišel zároveň podělit český generál, v tomto případě velitel jedinečné vzdělávací a výcvikové armádní instituce, který má za sebou mnohaleté působení ve speciálních silách.

V následné diskuzi tak zaznělo mnoho podnětných otázek, vzájemných názorů, principů, či systému vzdělávání v této oblasti, ale především hodnot, s kterými se pojí nejčastěji skloňovaná slova – velitel a záměr velitele. A osobní filozofie velitele Vojenské akademie? „Nejdůležitější je, aby svého velitele a jeho záměr lidé dobře znali a velitel stejně tak zase musí znát své lidi, podřízené a týmové spoluhráče. Ale především musí každý znát sám sebe. Proto chceme zavést i systém, který pomůže našim kurzantům právě v sebepoznání,“ vysvětluje v závěru generál Rebilas, který se snaží se svými lidmi posouvat přípravu personálu rezortu obrany stále výš. Například takovouto společnou aktivitou, která by se dle jeho slov měla stát zcela bezpochyby její pevnou součástí.

Text: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV‑VA
Foto: Vladimír Bezděk, CKIT VeV‑VA