Vyškovští dělostřelci oslavili svátek svaté Barbory

Vyškovští dělostřelci oslavili svátek svaté Barbory

V pátek 4. prosince 2015 v dopoledních hodinách si připomenuli v posádce Vyškov svátek patronky dělostřelců, tedy svaté Barbory.

Zástupci Klubu České a Slovenské obce dělostřelecké (ČSaOD) při posádce Vyškov a Četa dělostřeleckých odborností Praporu zabezpečení Vyškov, spolu s dalšími držiteli či příznivci těchto odborností, se sešli u Památníku hrdinů v areálu kasáren Dědice.

Zde zazněla nejprve dělostřelecká hymna, poté slavnostní projevy věnované sv. Barboře, a to v podání viceprezidenta ČaSOD pro vnitřní vztahy podplukovníka v záloze Jiřího Bílského a také náčelníka štábu Velitelství výcviku – Vojenské akademie plukovníka Jaroslava Medka, následovány pasováním jednoho z členů ČaSOD na rytíře dělostřelectva.

Další část slavnostního programu byla věnovaná položením kytic VeV – VA, przab a ČaSOD k Památníku hrdinů, požehnání kaplana a závěr slavnostního shromáždění umocnily tři salvy z historického děla.

Z projevu podplukovníka v záloze Jiřího Bílského

„Ctění páni dělostřelci, vážené dámy, pánové, milí hosté!

Setkáváme se na společné oslavě svátku naší patronky, svaté panny Barbory. Minulý týden začal advent. Samotné to slovo nás vyzývá ke zklidnění, zamyšlení se nad sebou samými, nad svými skutky, nad dalšími kroky, kterými naplníme naše životy.

Naši předkové si jako svou patronku vybrali Tebe, svatá panno Barboro, abys byla jejich ochránkyní, přímluvkyní, jejich průvodkyní v těžkém žití.

V 17. století byli dělostřelci neorganizovanou složkou, byli to vlastně řemeslníci najímaní válčícími stranami, jejichž úkolem bylo zaměstnavateli dobýt nebo uchránit území. Byli však daleko méně hodnoceni, než ostatní složky vojsk.

Tak to bylo až do třicetileté války, kdy se ukázala potřeba armádu reformovat. Muži, kteří se chtěli stát dělostřelci, museli být řemeslně zruční. Jejich příprava zbraní i výcvik musel být perfektní, museli umět analyzovat a vyhodnotit bleskově a správně danou situaci. To s sebou neslo také jisté morálněvolní vlastnosti, jako schopnost ovládat se, bojovnost, loajalita. Smysl pro čest, spravedlnost, a především vlastenecké cítění.

Rozvoj techniky přinesl nutnost vycvičit vojáka profesionála, který na sobě bude pracovat, bude zdokonalovat svoje znalosti a vědomosti. Ale nejen to, musí být psychicky odolný, ale i citlivý, zkrátka muže na svém místě. Proto ne každý dělostřelcem může být.

Dnes dělostřelci podstupují v bojích stále těžší zkoušky a jejich připravenost vyžaduje studium a stálé sebevzdělávání, které by právě bez statečnosti, poctivosti, smyslu pro spravedlnost a férového jednání samo nestačilo. Dobří dělostřelci dnes patří k elitě armády.

Svatá Barboro, děkujeme za tvou ochranu a prosíme tě, stůj při nás v našem rozhodování. Vlož do našich srdcí statečnost a smysl pro čest. Přimluv se za všechny, kteří bojovali a budou bojovat za to, abychom mohli svobodně žít v naší krásné zemi. Jsme na ně hrdi. Pomoz nám, abychom byli stejně silní a chrabří jako naši předkové, abychom uhájili v případě nutnosti i se zbraní v ruce naše duchovní a kulturní hodnoty. Pomoz nám vzbudit pravé vlastenectví a lásku k domovu také v našich dětech.

Vzdejme čest všem, kteří dokázali beze zbytku tato slova naplnit…“


Text a foto: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV – VA

Vydal/a: 
Návštěvník (8. Prosinec 2015)