Slavnostní ceremonií k Esprit de Corps

Budování hrdosti vojáka na svou uniformu, hodnost, sounáležitosti a zdravého ducha jednotky je jedním z hlavních cílů, kterého se instruktoři základního praporčického kurzu snaží dosáhnout. Během kurzu posluchači absolvují přednášky o týmové spolupráci a vedení lidí. Instruktoři vědomi si faktu, že tzv. duch jednotky, v mezinárodním prostředí označován jako „Esprit de Corps“, se nedá vybudovat pouze samotnou teorií, zvolili novou a náročnější cestu společných akcí.

Tou první byl běh posluchačů základního praporčického kurzu na 5 kilometrů, jehož cílem bylo běžet jako tým. Tou druhou, mnohem příjemnější, byl slavnostní oběd základního praporčického kurzu. Zmíněný oběd se odehrál v pondělí 12. listopadu za přítomnosti velitele Velitelství výcviku - Vojenské akademie brigádního generála Radka Hasaly, vrchního praporčíka Petra Arvaye, náčelníka Odboru profesní přípravy plukovníka Tibora Budíka a instruktorů „praporčické školy“.

Jestliže cílem společného běhu bylo překonání fyzické námahy, pak cílem oběda byl prožitek spojen s vojenskou ceremonií a symbolikou. Tradičnímu přinesení bojového praporu předcházela slova staršího instruktora prapora Martina Remeše o významu, historii a symbolice vyobrazených znaků. Při neobvyklém rituálu „opuštěného stolu“ si všichni přítomní společně připili na památku padlých kolegů ve zbrani. Zamýšlený účel akce vystihují slova jednoho z instruktorů: „Doufáme, že z dnešního oběda si posluchači odnesou zkušenost, kterou pak mohou uplatňovat u svých jednotek.“

Základní praporčický kurz se nezadržitelně blíží ke svému konci. Posluchače v těchto dnech čeká závěrečný test a slavnostní vyřazení. Oslovili jsme náčelníka úseku šabního praporčíka Vladimíra Blažka, zda by již dnes dokázal zhodnotit dosažení cílů kurzu: „Upřímně, takový nárůst posluchačů v základním praporčickém kurzu byl administrativně náročnější, než jsem čekal. Díky velké iniciativě a samostatnosti instruktorů, vše zatím běží nad očekávání dobře. Protože kariérovým kurzem musí projít každý voják, snažíme se naučit komunikovat, rozhodovat se, nebát se prosadit svůj názor. Dále se také snažíme dosáhnout toho, aby každý posluchač u nás získal větší rozhled. Aby dokázal vystoupit ze své ulity a na problémy nahlížel z více úhlů. Myslím, že to se nám postupně daří.“

text: praporčík Martin Remeš, Úsek kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků

foto: praporčík Adam Kopecký, Úsek kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků