Prapor zabezpečení uctil památku 125. výročí narození plukovníka in memoriam Ladislava Preiningera

Prapor zabezpečení uctil památku 125. výročí narození plukovníka in memoriam Ladislava Preiningera

Začátek července je již několik let neodmyslitelně spjat se vzpomínkou na plukovníka Ladislava Preiningera, jehož jméno stojí v čestném názvu Praporu zabezpečení. Letos uplynulo již 125 let od narození tohoto výjimečného muže.

V tento den roku 1895 se narodil v Praze na Královských Vinohradech v rodině obchodníka s papírenským zbožím chlapec. Poté, co z maličkého chlapce vyrostl mladík, vyučil se řemeslu a složil tovaryšské zkoušky, odešel do zahraničí. S pomocí otcových podnikatelských kontaktů se dostal nejprve do Vídně a později do Paříže, kde navštěvoval umělecko-průmyslové kurzy. Spolu s krajany cvičil v Sokole a zapojil se do vlasteneckého hnutí. Po vypuknutí války se přihlásil jako dobrovolník a vstoupil na dobu války do cizinecké legie. Byl příslušníkem jednotky českých dobrovolníků-sokolů roty „NAZDAR“. Rota byla nasazena do bojů u Remeše a u Artois. Během bojů utrpěl Ladislav Preininger těžké zranění a léčil se v nemocnici v Bretani. Po částečném uzdravení byl převelen do severní Afriky, kde ve zdejším centru cizinecké legie působil jako tlumočník až do roku 1917. Na vlastní žádost byl odeslán na soluňskou frontu a opět se zúčastnil mnoha bojů. Na závěr svého působení zde onemocněl malárií a po uzdravení se dostal zpět do Francie. Ve Francii působil jako velitel čety 21. československého střeleckého pluku a bojoval v jeho řadách u Terronu. Zde jej uprostřed bojů zastihla zpráva o vzniku Československa.

Po návratu do mladé vlasti zúročil svoje těžce nabyté zkušenosti. Krátce působil jako velitel čety hradní stráže. Zapojil se do bojů s Polskem a Maďarskem a v hodnosti poručíka zahájil svoji úspěšnou kariéru důstojníka samostatného československého státu. Po úspěšných studiích na Válečné škole byl štábní kapitán Ladislav Preininger zařazen na Generální štáb a působil jako pobočník generála Fauchera, náčelníka francouzské vojenské mise. Nelze vynechat, že tento skvělý voják byl i pedagogem a část své vojenské služby působil v Hranicích jako učitel francouzštiny. Od roku 1936 velel v hodnosti podplukovníka praporu pěšího pluku v Jaroměři. V roce 1937 byl přeložen do Milovic k pluku útočné vozby a následně na funkci velitele praporu útočné vozby do Vyškova.

Po okupaci českých zemí se s touto skutečností nesmířil a zapojil se do odboje. Byl členem ústředního výboru odbojové organizace Obrana národa. Za svoji činnost proti okupantům byl zatčen gestapem a 1. října 1941 popraven zastřelením, spolu s dalšími vysokými představiteli bývalé československé armády v jízdárně ruzyňských kasáren. Bezezbytku naplnil svoje celoživotní krédo: „Ani smrt, ani bolest mě neponíží, nedám-li se ponížit.“

Bylo nám velkou ctí, že jsme mohli uctít památku plk. in memoriam Ladislava Preiningera (1895-1941) položením květin a minutou ticha společně s plukovníkovou dcerou paní Dr. Milenou Freimanovou a ostatními členy její rodiny v Oldřichově ulici v Praze 2, kde žil se svojí rodinou.


Text: nadrotmistr Tomáš Kurdík, z pověření vrchní praporčík przab

Foto: archiv przab

Vydal/a: 
Návštěvník (3. Červenec 2020)