Nejen děti, ale i program POKOS se vrátil zpátky do škol
Střední policejní škola v Holešově, základní škola v Lednici a Základní škola v Kunštátě. Tam všude vystřídali hned v tomto týdnu učitele vojáci, a to nejen za katedrou. A tam všude se děti také mnohému důležitému naučily.
Společně se zástupci Odboru komunikace Ministerstva obrany zde totiž představili projekt POKOS příslušníci Velitelství výcviku-Vojenské akademie z Vyškova. Obrana státu, předsednictví v Radě Evropské unie, krizové stavy, mezinárodní organizace, integrovaný záchranný systému, ale i první pomoc, sebeobrana, ochrana člověka za mimořádných situací, vojenská technika, zajímavosti z historie i aktuálního dění v armádě, včetně zahraničních operací. To všechno bylo součástí nabitého dopoledního rozvrhu jak u prváků středoškoláků, tak u žáků celého 2. stupně ZŠ, kterým žáky provázela dvacítka profesionálů – instruktorů, specialistů, řidičů, mezi nimiž byl zastoupen jak stříbrný, tak zlatý sbor, vojáci i vojákyně.
Novinkou bylo zapojení Krajského vojenského velitelství (KVV), v tomto případě KVV Brno, kdy se jeho příslušníci připravili program i pro žáky 1. stupně na obou základních školách. Úspěch sklidila překážková dráha a ukázka vojenské výstroje. „S dětmi jsme si ale i povídali o armádě, jejích úkolech, o práci vojáka i o tom, co všechno by mělo obsahovat evakuační zavazadlo, vysvětluje příslušník brněnského KVV kapitán Emil Kamenský a doplňuje, že už děti na 1. stupni by měly také vědět, jak se zachovat, když například jejich kamarád nebo sourozenec potřebuje lékařskou pomoc. „Proto si i tyto menší zopakovaly i důležitá telefonní čísla na zdravotní záchrannou službu nebo hasiče a na cvičné figuríně si mohly vyzkoušet i nepřímou masáž srdce.“
To starší studenti a žáci už měli právě první pomoc o hodně rozšířenější. Instruktorky Úseku zdravotnických odborností Vojenské akademie totiž přivezly hned tři speciální výukové simulátory, propojené pomocí speciální aplikace s tabletem, umožňující i zpětnou vazbu o správnosti provedení a úspěšnosti resuscitace. A co víc. Na dospělém, juniorovi, ale i kojenci, se žáci učili resuscitací i s využitím automatizovaného externího defibrilátoru a aplikací Záchranka. „V rámci naší hodiny jsme simulovaly situaci ve třídě, kdy došlo ke zkolabování učitele“, vysvětluje jedna z instruktorek, praporčice Veronika Podhorská a dodává: „Přesto, že má dnes téměř každý mobilní telefon, moc žáků a ani dospělých o této aplikaci neví, anebo ji nemá staženou v mobilu, přitom ta je schopna velmi zásadně pomoct při záchraně člověka, například i tím, že vám lokalizuje, kde najdete nejbližší defibrilátor, jehož obsluha je instruována hlasovými povely jak postupovat v resuscitaci,“ přičemž zdůrazňuje, že veřejně dostupná defibrilace může zvýšit podíl laicky resuscitovaných a defibrilovaných obětí zástavy oběhu. Automatizovaný externí defibrilátor dostupný na veřejných místech tak představuje jedinou možnost, jak zkrátit defibrilační čas a tím i zvýšit jejich šanci na přežití.
Zážitky z tohoto nevšedního školního dne pak všem, včetně učitelů a někde i obyvatelům, zpestřila i prohlídka obrněné techniky. Vidět naživo Pandur, Dingo, Iveco, nejnovější vojenskou sanitu či Toyotu Hillux se v těchto místech jen tak nepoštěstí.
Text: kapitánka Monika Nováková, VeV-VA, kapitán Emil Kamenský, KVV Brno
Foto: OK MO
