Letovická 24: Vyškovští dobrovolníci si vysloužili vysoký respekt
Letos se Velitelství výcviku‑Vojenská akademie zapojilo do této akce již jako oficiální partner, po podpisu vzájemné dohody o podpoře charitativního projetku pro handicapované děti Kolo pro ADAMA a jedné z jeho součástí – Letovická 24. Ta se uskutečnila od pátku 26. 7. do soboty 27. 7. a na její organizaci se tak vydala skupina dobrovolníků, jak z Vojenské akademie, tak Praporu zabezpečení či Skupiny simulačních trenažérových technologií, ale i Střediska obsluhy výcvikového zařízení Libavá. V Letovicích vyfasovali žluté organizátorské vesty, a jak se v této roli osvědčili?
O tom nejvýstižněji slova pořadatele: „Tohle bude možná trošku delší, ale nejde jinak, pochvala před nastoupenou jednotkou musí být a zvlášť když je zasloužená!!! Když se k nám loni v prvním ročníku závodu přidalo pár dobrovolníků, ze kterých se vylíhli vojáci v civilu, tak jsme vůbec netušili, co všechno z téhle pomoci kromě přátelství vzejde. A když jsme s Martinem v rámci plánování tohoto ročníku odjeli do Vyškova na Velitelství výcviku‑Vojenskou akademii žádat pomoc s organizací závodu, vůbec nás nenapadlo, jak to celé vlastně dopadne. A troufáme si říct, že to dopadlo absolutně neuvěřitelně a s velkou pokorou děkujeme letošním dobrovolníkům za to, že nám pomohli s velkou částí organizace. Vydrželi fungovat na svých stanovištích v pekelné výhni, kdy teploměr v jedné části tratě dokonce chvilku v sobotu odpoledne ukazoval 58 stupňů s úsměvem a jistili nás tak perfektně a profesionálně, že líp to snad už ani nejde!!! A dokonce i náš SAR Team cvičně vyzkoušeli, naštěstí to s vosožroutem dobře dopadlo, dal si okružní jízdu na kapačku do nemocnice, odkud ho zase za chvilku vrátili zpátky na křižovatku. Jednoduše bez vojáků, kteří ve svém volném čase přijeli pomoct a pomohli nám i s hmotným zázemím, by náš závod zřejmě vůbec nebyl, protože závodník je věc jedna, ale paracyklista na trati je věc úplně jiná a pro nás organizátory velmi zavazující s extrémní mírou zodpovědnosti. Taky nás moc těší důvěra závodníků – měli jsme v závodě mámu s mladičkou dcerou a když nám máma po závodě napsala, že byla absolutně klidná a vůbec se o dceru nebála, protože díky klukům měla jistotu, že se jí na křižovatkách nemůže nic stát, tak to moc potěšilo. Sice se našlo pár neukázněných řidičů, ale podle toho co jsme viděli, je to hodně rychle přešlo. Nebo, že si závodníci průjezd městem vysloveně užívali, protože je vojáci hecovali a povzbuzovali. A dokonce zvládli dělat na 3 hodiny chůvu i jednomu budoucímu malému závodníkovi z Lazinova. A vlastně hlavně díky našim vojákům, se mohli letos překonat hned dva rekordy tratě – jak nejrychlejší kolo, které letos překonal Jarda Řeháček a měl ho za rovných 21 minut, tak i absolutní nájezd rovných 700 km, které dal Victor Bret v čase 23:53:24! Víkend to byl organizačně opravdu velmi náročný a my doufáme, že se VeV‑VA s námi v Letovicích líbilo a doufáme, že jsme se o ně dostatečně postarali. Těšíme se na další spolupráci a tu zmrzlinu zdarma domluvíme na příští rok zase. Pánové ještě jednou děkujeme za pomoc, opravdu moc si jí vážíme. Ne, nejsou to jen povídačky staré babky, smekáme před vámi všechny klobouky, čepice i paruky co máme!!! A taky děkujeme za finanční příspěvek do výzvy Kolo pro ADAMA od vašich kolegů, kteří se letos zúčastnit nemohli!!!“
„Moc celému týmu VeV‑VA děkuji, protože jste neskutečně makali a ukázali, jak strašně moc ve vás je a že jste vojenští profesionálové, ovládající obrovské portfólio profesí. Nelze také zapomenout na našeho Ing. Honzu Novotného a slečnu Janáčkovou, kteří tým doplnili, stejně jako civilní posily. Ještě jednou všem moc děkuji a jsem na vás patřičně hrdý,“ hodnotí náčelník štábu VeV‑VA plukovník gšt. Hynek Pavlačka, který tým VeV‑VA vedl.
„V tom pařáku nějakých 25 hodin řídit dopravu, být vstřícný vůči místnímu obyvatelstvu a ještě k tomu podporovat závodníky… Obrovský respekt všem zúčastněným. Udělali jste své organizaci hodně dobré jméno a já jsem hrdý, že jsem byl vaší součástí,“ hodnotí pak jeden z dalších účastníků, bývalý vrchní praporčík VeV‑VA Vladimír Blažek.
Text: kapitánka Monika Nováková s využitím fb stránek Letovická 24
Foto: archiv Letovická 24, rotný Radek Frank, Prapor zabezpečení Vyškov
