Kde je vůle, tam je cesta, ale bez podpory to nejde…

Kde je vůle, tam je cesta, ale bez podpory to nejde…

Těžce zraněný válečný veterán praporčík Lukáš Hirka, bojující se svou nejtěžší misí jako český lev a brigádní generálka Lenka Šmerdová reprezentující Vojenský fond solidarity. To byli exkluzivní hosté „Praporčické školy“.

Ta v rámci projektu budování týmového ducha a sounáležitosti k jednotce zorganizovala ve čtvrtek 21. března v aule kasáren Dědice u poddůstojnického, základního praporčického a vyššího praporčického kurzu velmi zajímavou akci.

Emotivní video představující praporčíka v.v. Lukáše Hirku mezi válečnými veterány v Londýně na invalidním vozíku, slova jeho kamaráda a kolegy ze 72. mechanizovaného praporu Přáslavice rotmistra Antela a příchod samotného Lukáše opírajícího se pouze o hůlky v doprovodu bratra a otce. Všichni vstávají a vyjadřují svůj obdiv a úctu nekončícím potleskem.

Lukáš Hirka právě zde ve Vyškově před 14 lety zahájil svoji vojenskou kariéru, v rámci které se stal příslušníkem 72. mechanizovaného praporu, absolventem extrémního kurzu přežití v nepropustné jihoamerické džungli Francouzské Guyany, účastníkem zahraničních operací. A právě ta poslední přinesla životní zvrat. 7. září 2012 byl těžce na základně Shank v afghánské provincii Logar, kde působil jako člen 10. provinčního a rekonstrukčního týmu. V důsledku mnohačetných střepinových poranění mozku byl zcela nehybný a komunikoval jen mrkáním očí. Ale Lukáš se i tehdy projevil jako velký bojovník  s neuvěřitelným pozitivním přístupem k překonávání obtíží, vůlí a odhodlání poprat se i s takovým hendikepem a naplnil tak motto své jednotky „Ohneš, ale nezlomíš“. Jeho dnešní stav je příkladem, že i ta nejtěžší diagnóza neznamená porážku. Jeho vyprávění i vyprávění jeho nejbližších nenechalo nikoho na pochybách, že před námi stoji skutečný hrdina, navíc jeden z nás.

V případě profesionálního vojáka je pravděpodobnost podobných zvratů vyšší, a to nejen v souvislosti s účastí v zahraničních operacích. A vždy to má dopad i na jeho blízké, okolí, rodinu, přátele, známé. O pomoci formou Vojenského fondu solidarity (VFS) v druhé části programu hovořila předsedkyně jeho výboru brigádní generálka Lenka Šmerdová. Z jejích úst tak zazněly další příběhy a nelehké životní osudy těch, na jejichž podporu byl fond již využit a také poděkování vyškovským. Kromě listopadové sbírky ke Dni válečných veteránů, uskutečněné u Centra základní přípravy v hodnotě 50 779 Kč a u Úseku kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků v hodnotě 27 670 Kč, nyní v rámci únorového charitativního běhu „Praporčické školy“ bylo vybráno ve prospěch VFS dalších více než 50 tisíc korun. Symbolický šek v hodnotě 51 050 korun tak předali zástupci kurzů při této příležitosti přímo do rukou paní generálky Šmerdové. Ta zase ocenila odznakem VFS stálého přispěvovatele z úseku kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků – staršího instruktora praporčíka Adama Kopeckého.

Každá mince má dvě strany a to platí i o životě vojáka. „Ukázali jsme dnes vojákům tu druhou stránku života, kterou může poslání vojenského profesionála přinést a rád bych poděkoval praporčíku Hirkovi za to, že jsme jej zde mezi námi i s rodinou mohli přivítat, a že se s námi podělil o svůj příběh a zkušenost,“ uvedl v závěru náčelník Úseku kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků štábní praporčík Vladimír Blažek a dodal, že si také hluboce váží podpory jeho rodiny a její neutuchající zájem o armádu.

„Díky vám můžeme pomáhat.“ To je nové motto VFS. Více na: www.fondsolidarity.army.cz.


Text: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA

Foto: praporčík Adam Kopecký, Úsek kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků

Vydal/a: 
Návštěvník (22. Březen 2019)