Kde je vůle, tam je cesta, ale bez podpory to nejde…

Těžce zraněný válečný veterán praporčík Lukáš Hirka, bojující se svou nejtěžší misí jako český lev a brigádní generálka Lenka Šmerdová reprezentující Vojenský fond solidarity. To byli exkluzivní hosté „Praporčické školy“.

Ta v rámci projektu budování týmového ducha a sounáležitosti k jednotce zorganizovala ve čtvrtek 21. března v aule kasáren Dědice u poddůstojnického, základního praporčického a vyššího praporčického kurzu velmi zajímavou akci.

Emotivní video představující praporčíka v.v. Lukáše Hirku mezi válečnými veterány v Londýně na invalidním vozíku, slova jeho kamaráda a kolegy ze 72. mechanizovaného praporu Přáslavice rotmistra Antela a příchod samotného Lukáše opírajícího se pouze o hůlky v doprovodu bratra a otce. Všichni vstávají a vyjadřují svůj obdiv a úctu nekončícím potleskem.

Lukáš Hirka právě zde ve Vyškově před 14 lety zahájil svoji vojenskou kariéru, v rámci které se stal příslušníkem 72. mechanizovaného praporu, absolventem extrémního kurzu přežití v nepropustné jihoamerické džungli Francouzské Guyany, účastníkem zahraničních operací. A právě ta poslední přinesla životní zvrat. 7. září 2012 byl těžce na základně Shank v afghánské provincii Logar, kde působil jako člen 10. provinčního a rekonstrukčního týmu. V důsledku mnohačetných střepinových poranění mozku byl zcela nehybný a komunikoval jen mrkáním očí. Ale Lukáš se i tehdy projevil jako velký bojovník  s neuvěřitelným pozitivním přístupem k překonávání obtíží, vůlí a odhodlání poprat se i s takovým hendikepem a naplnil tak motto své jednotky „Ohneš, ale nezlomíš“. Jeho dnešní stav je příkladem, že i ta nejtěžší diagnóza neznamená porážku. Jeho vyprávění i vyprávění jeho nejbližších nenechalo nikoho na pochybách, že před námi stoji skutečný hrdina, navíc jeden z nás.

V případě profesionálního vojáka je pravděpodobnost podobných zvratů vyšší, a to nejen v souvislosti s účastí v zahraničních operacích. A vždy to má dopad i na jeho blízké, okolí, rodinu, přátele, známé. O pomoci formou Vojenského fondu solidarity (VFS) v druhé části programu hovořila předsedkyně jeho výboru brigádní generálka Lenka Šmerdová. Z jejích úst tak zazněly další příběhy a nelehké životní osudy těch, na jejichž podporu byl fond již využit a také poděkování vyškovským. Kromě listopadové sbírky ke Dni válečných veteránů, uskutečněné u Centra základní přípravy v hodnotě 50 779 Kč a u Úseku kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků v hodnotě 27 670 Kč, nyní v rámci únorového charitativního běhu „Praporčické školy“ bylo vybráno ve prospěch VFS dalších více než 50 tisíc korun. Symbolický šek v hodnotě 51 050 korun tak předali zástupci kurzů při této příležitosti přímo do rukou paní generálky Šmerdové. Ta zase ocenila odznakem VFS stálého přispěvovatele z úseku kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků – staršího instruktora praporčíka Adama Kopeckého.

Každá mince má dvě strany a to platí i o životě vojáka. „Ukázali jsme dnes vojákům tu druhou stránku života, kterou může poslání vojenského profesionála přinést a rád bych poděkoval praporčíku Hirkovi za to, že jsme jej zde mezi námi i s rodinou mohli přivítat, a že se s námi podělil o svůj příběh a zkušenost,“ uvedl v závěru náčelník Úseku kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků štábní praporčík Vladimír Blažek a dodal, že si také hluboce váží podpory jeho rodiny a její neutuchající zájem o armádu.

„Díky vám můžeme pomáhat.“ To je nové motto VFS. Více na: www.fondsolidarity.army.cz.

Text: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA

Foto: praporčík Adam Kopecký, Úsek kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků