Summer Survival 2016: Vítězství čtyřkařů i historický zápis družstva žen

Putovní pohár náčelníka Generální štábu z letošního mezinárodního letního přírodního víceboje si odvezlo, v konkurenci sedmnácti tříčlenných družstev, družstvo 44. lehkého motorizovaného praporu A  Jindřichův Hradec.

Vítězná trojice příslušníků 4. brigády rychlého nasazení (ve složení poručík Pavel Hrubý, rotmistr Josef Babiař a svobodník Michal Hrabě) tak udržela průběžnou první příčku po celou dobu soutěže před družstvem Vojenské policie Praha. Třetí příčku průběžného pořadí se však nepodařilo udržet družstvu 73. tankového praporu Přáslavice, které penalizace z poslední pěší noční etapy odsunula až na celkové šesté místo. Na bronzový stupínek se tak nakonec vyhouplo družstvo Univerzity obrany 1. Nejlepší ze zahraničních družstev bylo Rakousko na 10. místě.

„Tento závod patří mezi nejnáročnější vojensky zaměřené sportovní soutěže v České republice a letos se konal v obzvlášť náročných klimatických podmínkách“, zmínil při slavnostním ceremoniálu jeho ukončení za pořadatele zástupce ředitele Sekce rozvoje a plánování schopností (SRPS MO) plukovník gšt. Jaromír Alan, který dále dodal, že vítězem je zde tak každý, kdo dojde do cíle. Závodníci totiž museli prokázat nejen vysokou úroveň schopností a dovedností z oblastí speciální tělesné přípravy, ale také pevnou vůli, logické myšlení a smysl pro kolektivní spolupráci. „Každý ze závodníků tak zaslouženě obdržel takovou malou medaili v podobě vojenské kovové známky na krk se svým jménem, jako připomenutí startu na takovémto prestižním závodě,“ říká za organizátory z vyškovské akademie sportovní ředitel závodu kapitán Jiří Pevný. A nezůstalo jen u známek. Kromě pohárů a diplomů pro vítězná družstva se předávali také věcné ceny od partnerů soutěže, jakými byli Česká Zbrojovka, Singing rock, Armed Store, Hudy sport, Koutný Prostějov, Tilak či Víno Mikulenčák,

Slova uznání a úcty pak patřila nejen za přípravu a všestranné zabezpečení soutěže vyškovským organizátorům, ale rovněž obdivuhodnému výkonu ženského týmu. Družstvo žen se objevilo na startu po delší době. A nejen, že se stalo prvním takovýmto družstvem, které se dostalo až do cíle, ale navíc s naprosto vynikajícím výsledkem – 12. místem v celkovém pořadí. Porazili tak nejedno české i zahraniční mužské družstvo.

Dvě spojařky a chemická náčelnice. To jsou profesionálky družstva reprezentujícího velitelství 7.mechanizované brigády Hranice. Mámy od dětí, jedna z nich dokonce patřila mezi nejstarší účastnice závodu. Nominaci na tuto soutěž si vybojovaly na „Libavském speciálu“. Četařka Blanka Munsterová, desátnice Kamila Pospíšková a kapitánka Lucie Veselá. V podzimním sychravém počasí bojovaly hlavně se zimou a disciplínami ve velmi studené vodě. Ale byly silné jako tým „ Každá z nás musí umět něco a jedna musí být schopná v jakékoliv krizi podpořit ty ostatní, není to jen o síle, ale také o tom co se odehrává v hlavě. Jsme v armádě už delší dobu, takže jsme se opíraly již o nějaké zkušenosti, ale pro tento typ závodu to rozhodně nestačí. Jednoznačně musíte být sportovně založeni. A jako ženy být smířeny s tím, že to nebude procházka růžovou zahradou. Žádné úlevy, bez možnosti se umýt a pořádně najíst, nemůžete mít sebou moc věcí. Batoh může vážit maximálně 10 kg, takže se musí pečlivě volit co si sebou vzít. Navíc jej celou dobu nesete jako zátěž. Cekaly nás disciplíny v podmínkách, kdy ranní teplota byla kolem nuly, pršelo a voda měla kolem 10 stupňů. Bylo to těžké, byly disciplíny, kde jsme neměly šanci, jako byl třeba posun klády palicí vážící 6kg, což nás stálo penalizaci, ale jako jedno z mála družstvech jsme naopak bez penalizace zvládly třeba noční náročný 20 km přesun s další zátěží v podobě dvou dvanáctikilových min.“ A co je nejvíc překvapilo? „ Pletení praku ze šňůrek“, odpovídají shodně, to jsme absolutně v takovéto drsné soutěži nečekaly.“

„Jejich příprava zabrala čtyři měsíce, z toho dva jsme zaměřili na fyzičku, kdy holky musely na sobě tvrdě makat třikrát týdně“, upřesňuje praporčík Jan Maršner, instruktor oddělení bojové přípravy 7. mechanizované brigády, který neskrýval velkou radost z umístění svých svěřenkyň. „Naše brigáda je na ně moc pyšná.“

Letošní závod je za námi a protože má ve Vyškově svou tradici, již teď se můžeme těšit na další, 17.ročník. Co by mohl přinést ? „Kromě řady nových disciplín a záludností, mnohdy nečekaných až překvapujících, tak jak je pečlivě připravují každým rokem vyškovští, doufáme, že se na startovní listině objeví opět ženy, pro které bude letošní úspěch družstva žen výzvou. A je také možné, že se zahraniční účastníci rozšíří o družstvo Pákistánu“, nastiňuje vedoucí Oddělení záchranné a výsadkové služby a tělesné výchovy SRPS MO plukovník Miroslav Jebavý.

Právě zástupci Ozbrojených sil Pákistánu letos dostali možnost sledovat celý průběh závodu přímo v místě dění. A jak jej hodnotili? „Váš závod je opravdu velmi náročný a zajímavý, je to pro nás obrovská výzva. Naši vojáci se účastní podobného závodu, který probíhá každoročně také v této době ve Velké Británii, ale účastní se jej pouze příslušníci speciálních jednotek a je zaměřen spíše takticky. Nejsou tam tedy takové nároky na sportovní dovednosti. Odnesli jsme si odsud hodně poznatků a rádi bychom je aplikovali do našeho výcviku. A pokud se nám podaří vycvičit družstvo na úroveň zvládnutí vašich disciplín, rádi jej do závodu pošleme“. Mohla by to být asi zajímavá oboustranná zkušenost, neboť v soutěži ve Velké Británii Pákistánci dosahují, při účasti více než třech desítek družstev, na mety nejvyšší. Nasbírali již tři zlaté a pět stříbrných medailí.

Text: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA
Foto: Vladimír Bezděk, Hana Jurčová, VeV-VA