Kurz střelec operátor obrněného vozidla Pandur poprvé absolvovala vojákyně aktivní zálohy

Ten se u Velitelství výcviku-Vojenské akademie ve Vyškově uskutečnil v termínu 4.–14. 9. 2023 a pro příslušníky aktivní zálohy (AZ) teprve podruhé. A přesto však měl od prvního květnového také v něčem premiéru. Mezi třináctkou příslušníků jednotek aktivní zálohy ze 4. brigády rychlého nasazení, konkrétně 41. mechanizovaného praporu Žatec a 42. mechanizovaného praporu Tábor, byla totiž poprvé i žena.

Desátnice Nikola J. je stážníkem Městské policie a navíc příslušnicí jednotky AZ v Táboře, a to již čtyři a půl roku. Zde zastává pozici střelec-operátor. A ta je opravdu výjimečná. „V armádě ji vykonává jen hrstka žen a v aktivní záloze víme jen o této jediné,“ říká vyškovský instruktor přípravy, zaměřené na mechanizované vojsko nadrotmistr J. V., který v závěrečné části kurzu působil na pozici řídícího střeleb na úseku.

Samotným střelbám však předcházela nejprve kvanta teorie, pak praxe na simulátorech a se samotnou technikou, tak aby kurzanti dokonale znali zbraňové systémy a stanice. „Cílem tohoto odborného kurzu je získat jak vědomosti, tak prakticko-odborné návyky potřebné k výkonu funkce střelce operátora kolového bojového vozidla Pandur a jeho zbraňové stanice (RCWS30),“ dopřesňuje jeho velitel kapitán Ivan Michalík a dodává, že probíhá formou nepřetržitého vojenského výcviku, v rámci kterého museli vše společně zvládnout za pouhých deset dní.

A jak byli záložníci připraveni na samotné střelby, jsme se mohli přesvědčit na vlastní oči v jejich první den, který byl zaměřen na cvičné střelby z kulometu. A pocity desátnice Nikoly před prvním usednutím do bojového vozidla na střelnici s nafasovaným nabitým nábojovým pásem? „Asi jako vždy, když jdete do něčeho poprvé, ale věřím, že to zvládnu, protože instruktoři se nám věnovali velmi intenzivně. Veškeré postupy a činnost tak máme nadrilované.“

Musí však být připraveni, že ne vždy půjde vše, jak má. O tom ví své nejen ona sama, ale i její další kolegové, s kterými se střídala na pozicích velitele (vlevo) a střelce operátora (vpravo). Řešit museli totiž i takové situace, jako bylo vypadnutí obrazovky monitoru, zvěř v cílové ploše, či závada na kulometu, která neumožnovala vést střelbu. Ale i s tím vším si dokázali poradit. „Bylo to super, čekala jsem to horší, ale potvrdilo se, že jsme skvěle připraveni,“ hodnotí desátnice Nikola. A která z pozic byla pro ni těžší? „Za mně velitel osádky, tam je větší odpovědnost, spočívající v komunikaci s více lidmi, s řidičem, střelcem-operátorem a osádkou.“

Další dva dny je čekaly ještě střelby doplněné o kanon a také v noci, a to jak z místa, tak za pohybu. „Na ty noční se také těším, protože na obrazovkách budeme cílovou plochu a terče vidět zase úplně jinak, takže to bude další nová zkušenost,“ říká desátnice Nikola. Být mezi muži je z práce zvyklá a i její táborští parťáci ji berou jako rovnocenného člena týmu. Tady se navíc měla možnost poznat i s žateckými. A v kurzu se rozhodně neztratila. Naopak byla vůdčím typem, uměla poradit, pomoct, a její střelbu chválili i instruktoři. Ke kurzu základní přípravy ve Vyškově, a dalšímu v Táboře zaměřenému na bojovou medicínu pro nezdravotnický personál (CLS), si tak připsala jako vojákyně aktivní zálohy další, včetně zisku cenných zkušeností od vyškovských specialistů.

Text a foto: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA