Závěrečné boje 2.ukrajinského frontu na vyškovském směru v dubnu a květnu 1945

V druhé  polovině dubna 1945 byla situace nacistického Německa katastrofální, přesto, že oficielní nacistická propaganda přesvědčovala obyvatelstvo, že ještě není vše ztraceno. Ale . Rudá armáda již . bojovala na okrajích  Berlína, na Labi se setkala se spojeneckými vojsky, blížila se z jihu k Brnu a od severu k Ostravě. Hrozilo nebezpečí,že spojením sovětských armád u Olomouce dojde k obklíčení německého armádního uskupení generálplukovníka Schörnera / pozdějšího maršála/ dosahujícího počtu 1 milionu mužů.

Sovětské velení k uskutečnění tohoto manévru okamžitě po osvobození Brna 26. dubna přeskupilo síly a již zrána 27.dubna zahájilo útočnou operaci na směru Slavkov – Vyškov – Olomouc. K zabezpečení rychlého postupu byla na směru hlavního úderu zasazena 6.gardová tanková armáda generálplukovníka Kravčenka , jejíž zvláštností byla skutečnost, že kromě sovětských tanků T-34 byly v jejich brigádách zařazeny i americké tanky Sherman, dodané USA podle zákona o půjčce a pronájmu.

Samozřejmě, že to byla vítaná podpora ze strany spojenců, zejména USA, i když tankisté Rudé armády si Shermany příliš neoblíbili. Jejich motory byly totiž konstruovány na vysokooktanový benzin, což mělo za následek, že při nepřátelském zásahu nádrže tank vybuchl. Naproti tomu naftové motory tanků T-34 takové nebezpečí neskýtaly. Při zásahu sice tank začal hořet, ale nevybuchl a tak se mohla osádka zachránit. O hodnocení tanků svědčí otištěna tabulka z příručky německých tankoborníků.

Přes zuřivý odpor nacistických jednotek na připravených obranných čarách se podařilo manévrováním částí Rudé armády do boku a týlu ohnisek obrany Němců proniknout již k večeru 28.dubna na přístupy k Vyškovu a za postupu rozprášit i bojové uskupení volksturmu, složené z Němců jazykového ostrůvku a jednotek posluchačů praporčických škol wehrmachtu z vyškovské Kozí Horky.

Vyškov v německé obraně představoval významný uzel odporu , připravovaný budováním systému zákopů, kulometných hnízd a protitankových překážek , který ve spojení s organizovanými protiztečemi z hloubky měl zachytit úder Rudé armády a znemožnit její další postup na Prostějov a Olomouc a tak zabránit uzavření obkličovacích kleští.
Zrána, v neděli 29.dubna začal přímý boj o město..Němci se urputně bránili a bojovalo se o každý dům a ulici. Současně s ústupem bojem destrukční skupiny podle plánu zničily železniční viadukt v parku, vyškovský cukrovar, telefonní ústřednu rozbili a budovu pošty zapálili, zničili i budovy a zařízení na letišti . V dalším ničení jim zabránil úspěšný postup jednotek Rudé armády.. Během pondělí 30.dubna podnikli nacisté několik protiztečí z prostoru lesů severně Drnovic a Vyškova., které však byly úspěšně odraženy.. Do večerních hodin osvobodily jednotky Rudé armády celé město, až na malý odpor v parku a v Riegrově ulici, které byly zničeny do rána 1.května.

Když se pak roznesla zpráva, že ve stejný den Hitler podle úřední zprávy padl v boji za velkoněmeckou říši, byla osvobozena Ostrava a Rudá armáda vztyčila prapor vítězství na kopuli říšského sněmu v Berlíně, neznala radost občanů mezí. Avšak boje kolem města neskončily. Nepřítel přisunul další zálohy a kladl houževnatý odpor. Pevně se opevnil na čáře Ježkovice-Lhota- Kozí Horka –Vinohrady- jižně Radslavice –Zelená Hora – jihozápadně Pustiměř-severně Marchanice –Křižanovice a na této čáře se fronta zastavila. Město bylo dále ve frontovém pásmu a z toho vyplývala různá omezení, ale hlavně nebezpečí, protože německé dělostřelectvo soustavně město odstřelovalo .a ničilo nejen budovy, ale ohrožovalo životy občanů. Závěrečných bojů se zúčastnila i rumunská armáda.

Přestože berlínská posádka kapitulovala již 2.května a celá německá armáda na západě 8.května, uskupení v českých zemích bojovalo dál.

Jednotky na Vyškovsku nekapitulovaly i když k tomu byly vyzvány spojeneckým velením Až zrána 9.května zajištěným ústupem zahájily odsun na západ, pronásledovány odřady Rudé armády .A tak teprve 9.května odpoledne byly osvobozeny poslední obce vyškovského okresu.

Při hodnocení činnosti vojsk 2. ukrajinského frontu na vyškovském směru je nutno poznamenat, že rozhodující úlohu a hlavní tíhu boje nesla 53. armáda a v její sestavě začleněný 24. gardový střelecký sbor a části 6. gardové tankové armády. Nelze opomenout ani úlohu rumunských vojsk, zejména v závěrečné etapě bojů.

ři této příležitosti je třeba také připomenout, že zatím, co se naše národy radovaly ze znovunabyté svobody, byly shora uvedené armády přesunuty na Dálný východ a zúčastnily se závěrečných bojů , vedoucích k porážce samurajského Japonska

. Ale vraťme se k vyškovské frontě. Nacistická vojska zde prováděla pružnou manévrovou obranu jednotlivých předem vybudovaných a opevněných opěrných bodů, z nichž některé bránila, aby na druhých místech mohly jednotky ustoupit a zaujmout obranu na další čáře. Zde bylo cílem německé obrany zdržovat postup Rudé armády a tak získat čas. T Tato postavení budovaná s využitím výhodného terénu, bráněná vybranými jednotkami včetně fanatických SS, zabezpečovala ústupovou cestu na západ pro hlavní síly armádního uskupení Proto byla tak zuřivě bráněna na místě i prováděním místních protiztečí bez ohledu na vlastní ztráty. Proto tak těžké boje až do posledního dne války. A je nutno přiznat, že se jim tento zámysl podařil a ke spojení vojsk Rudé armády od Brna z jihu a od Ostravy ze severu u Olomouce se neuskutečnilo , čímž se značné části Schörnerova uskupení podařilo vyhnout zajetí.

Bratislavsko – brněnská operace patří svých charakterem k nejtěžším na území Československa. Je tedy chybné domnívat se , že na Moravě a zejména na Vyškovsku kladl nepřítel jen slabý odpor, anebo, že jen ustupoval.

V hodnocení bojové činnosti na vyškovském směru velitel 24. gardového střeleckého sboru generálporučík Kruze píše : „ Výsledkem osmidenních útočných bojů v podmínkách silně zvlněného terénu bylo, že sbor postoupil o 50 kilometrů , vyčistil od nepřítele 52 osad včetně dvou měst Slavkova a Vyškova a v boji rozbil silné nepřátelské uskupení . Způsobil nepříteli četné ztráty , ukořistil mnoho zbraní a zásob a zajal velký počet nepřátelských vojáků. /Vše uvedeno v přesných číslech /. Útočný boj sboru a celé 53. armády poutal značné nepřátelské síly a tím vytvořil podmínky pro rozvíjení útoku vojsk 4. ukrajinského frontu a osvobození Ostravy.

Toto vítězství však bylo zaplaceno krví.Jen za osvobození vyškovského okresu položilo životy 985 vojáků Rudé armády a 55 vojáků rumunské armády. Jejich osvoboditelskou úlohu připomínají pamětní desky, památníky a pomníky téměř ve všech městech a obcích. Nedopusťme, aby byli zapomenuti !

Plk.v.v.v Ing. Josef Mikš,
Český svaz bojovníků za svobodu ve Vyškově.


 

Příručka nacistického tankoborníka
Tank Sherman v Brně
Tank T-34
Tanky Sherman 6GTA po osvobození Brna