Záložáci ve Vyškově dobojovali

Náročný výcvik nebyl vždy v suchu

U Velitelství výcviku-Vojenské akademie ve Vyškově (VeV-VA) byl dne 13. května 2011 slavnostním vyřazením ukončen kurz základní přípravy příslušníků Aktivních záloh(AZ). Z dvanácti záložáků, kteří 1. dubna 2011 nastoupili k Odboru výcviku VeV-VA, aby tam absolvovali šestitýdenní výcvik, se jich šťastného konce dočkalo jedenáct.

Ve Vyškově mají s výcvikem záloh bohaté zkušenosti. Současné pojetí Aktivních záloh začalo vznikat v roce 1999, kdy armádní generál Jiří Šedivý, tehdejší náčelník Generálního štábu, povolal záložní vojáky na jedno z prvních dobrovolných vojenských cvičení. Postupně potom vznikala jádra útvarů Aktivních záloh, jež začaly být systematicky budovány od roku 2002. V jednotlivých krajích jsou dnes krajské roty, které jsou určeny zejména k ochraně objektů důležitých pro obranu státu v rizikových situacích, například při aktuální možné hrozbě teroristického útoku, nebo k pomoci při živelných pohromách. Někdo by si mohl myslet, že základní výcvik záložáků je jenom takové hraní si na vojáčky, kdy tátové od rodin zabíjejí čas, v tom lepším případě se učí maximálně vojenské vystupování a základní řády. Podle slov velitele kurzu majora Rostislava Juppy je ale skutečnost složitější a rozhodně namáhavější: "Je pravda, že v úplném začátku kurzu se seznámili základními řády, organizační strukturou našich ozbrojených sil a hlavně s celým zákonným rámcem služby. Pořadové přípravě a vojenské zdvořilosti se naučili také, ale to byl jen začátek. Všichni museli splnit základy zdravotnické, topografické, ženijní přípravy a ochrany proti zbraním hromadného ničení (OPZHN). Mezi stěžejní zaměstnání patřila taktická a střelecká příprava. Při střelbách provedli základní cvičení střeleb ze samopalu vz. 58 a z pistole vz. 82. To vše je ta základní vojenská abeceda."

Zde by se měl zobrazit obsah ve formátu Flash! Váš prohlížeč jej nemůže zobrazit, nebo není správně nastaven.

Před samotným zahájením kurzu absolvovali vojáci vstupní přezkoušení z tělesné přípravy. Tím byla nastavena laťka – pomyslný cíl zvládnutí jednotlivých fází výcviku. Není překvapením, že při výstupním přezkoušení na konci kurzu na tom byla většina fyzicky lépe: "Při vojenském výcviku dostává tělo zabrat a o to víc to platí pro naše kolegy ze záloh", říká velitel výcvikové skupiny nadrotmistr Aleš Camfrla: "Fyzička se jim opravdu hodila a jejich snažení bylo znát. V taktice zvládli pohyb vojáka na bojišti, reakci na napadení při pěších přesunech, činnost pozorovatele, spojky a pátrače. V neposlední řadě pronikli do tajů činnosti v obraně a za útoku. Mezi taková akčnější zaměstnání patřila činnost v zastavěném prostoru či překonávání prostoru kontaminovaného radioaktivními a otravnými látkami na ohňové dráze."

Kurz byl slavnostně ukončen slavnostní vojenskou přísahou v prostorách Praporčického klubu v areálu kasáren Dědice, kde se se svými blízkými sešli i pozvaní rodinní příslušníci. Velitel Juppa ve svém projevu poděkoval všem za dosažené výsledky a za přístup k výcviku: "Vím, že pro vás je dobrovolnost vaší účasti na výcviku závazkem k tvrdé práci a uplynulé dny pro vás jistě byly velkou zkušeností. Instruktoři vám nic nedali zadarmo a v ýcvik byl náročný hlavně po fyzické stránce. Je pro mě ctí vyzdvihnout vaši snahu a dosažené výsledky i před vašimi blízkými a věřím, že se v budoucnu spolu budeme setkávat při vašich pravidelných cvičeních."

Text: kapitán Pavel Kočvara
Foto a video: Jiří Hokův, www.army.cz

Nácvik střelby ze samopalu patří k opravdovým základům
Bezpečnost na střelnici především
Náhradní polní oběd
Jediná žena v kurzu Marie
Šestnáct statečných