Války, revoluce, bitvy, legionáři… Prožitek dějin je silnější, když je názorný.

Výuka vojenských dějin

Projít historií přímo v muzejní atmosféře, posílit vlastenectví a také tradice naši armády, to vše patří v letošním roce u Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově k běžné výuce vojenských dějin.

„Od ledna letošního roku jsem ji pojal novým způsobem, když jsem místo vysvětlování historických souvislostí v klasickém školním prostředí, tedy třídě či posluchárně, začal pro tento typ výchovy a vzdělávání příslušníků našich kariérových kurzů, využívat  prostory síně tradic naší posádky. Z pedagogického hlediska je totiž důležité, aby výuka byla maximálně názorná a pro posluchače zajímavá, vysvětluje odborník na výuku vojenských dějin, dlouholetý lektor oddělení všeobecných předmětů Odboru kariérové přípravy kapitán Stanislav Balík. A k tomu, že se tato myšlenka setkala s ohlasem, patří fakt, že přednášky kapitána Balíka patří mezi posluchači vyškovských kurzů vždy mezi nejlépe hodnocené a oceněné.

K tomu, co jej vedlo právě ke zvolení prostor vyškovské síně tradic a co je zde možné názorně vidět, vysvětluje kapitán Balík: „v našem muzeu jsou dvě samostatné expozice. Původní a rozsáhlejší, vytvořil na vysoké profesionální úrovni tým Vojenského historického ústavu, přičemž tato část se věnuje problematice našich vojenských dějin od začátku první světové války až po současnost. Je velmi bohatá, zahrnuje nejdůležitější mezníky naší novodobé historie ve své komplexnosti. Její velká část je věnována našim legionářům ve Francii, Itálii, ale zejména v Rusku, kde upoutali pozornost světové veřejnosti při své hrdinné sibiřské anabázi. Z další části se pak věnuje budování československé armády v období první republiky, které sice nebylo umožněno bojovat, ale její příslušníci se v masových počtech účastnili domácího odboje a stali se příslušníky zahraničních armád na bojištích druhé světové války v boji proti německému nacismu. A poslední část je věnována dějinám československé armády do listopadu 1989 a dvacetiletí existence AČR se zaměřením na účast našich vojáků v zahraničních misích.“ A k druhé, novější expozici dále dodává: „ta byla budována svépomocí díky nadšení příslušníků naší posádky v době kdy tu byl ve funkci vrchního praporčíka štábní praporčík Libor Pliešovský. Tato část je zaměřena na dějiny Vyškovské posádky a tohoto regionu z hlediska vojenských dějin., přičemž je zde možné nalézt  tu celou řadu zajímavých fotografií a exponátů.“

A nezůstalo jen u vyškovských posluchačů. Vojenské akademii se podařilo v této oblasti navázat také  novou spolupráci se Společností Ludvíka Svobody (SLS), jejíž činnost je zaměřena na rozvoj těch ideálů svobody našich národů, jako jsou demokracie, bratrství slovanských národů a míru, za které bojoval v 1.-2. světové válce a prakticky celý svůj bohatý život armádní generál Ludvík Svoboda. A právě jedním z posledních počinů v rámci této vyvíjející se oboustranně prospěšné spolupráce byla takto uskutečněná přednáška, kterou na závěr školního roku uspořádali vyškovští společně s odbočkou SLS, pro studenty vyškovských odborných středních škol. Přímo v prostorách síně tradic tak mladé generaci zprostředkovali význam našich vojenských tradic, patřícím neodmyslitelně k základním stavebním kamenům naší státnosti.

„Různé druhy dokumentů, střídající se s vojenskými archiváliemi, uniformy, zbraně, zástavy, drobné památky. Expozice je o to zajímavější, že dokumentuje, jak se významné události našich dějin odrazily v životě lidí ve vyškovském regionu, v rozvoji vojenského školství a vůbec vojska ve Vyškově, k tomu zajímavý a přímo strhující výklad renomovaného historika kapitána Balíka u kterého je zřejmé, že jeho práce je mu zároveň koníčkem“ říká předsedkyně odbočky Společnosti Ludvíka Svobody ve Vyškově doktorka Jana Görčöšová
a v závěru ještě dodává: „ příjemné bylo zjištění, že mládež se o historii zajímá, a také, že osoba Ludvíka Svobody, který má ve vyškovské  expozici čestné místo v průřezu historií, jí není neznámá a pokud budeme takto trpělivě pracovat s mladou generací, nikdy se na odkaz hrdinů od Sokolova, Kyjeva, Dukly, nezapomene.“

Text: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA
Foto: Hana Jurčová a archiv VeV-VA

Výuka vojenských dějin
Výuka vojenských dějin